POPRVÉ „DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ“ V NAŠÍ OBCI

Neděle nejbližší 11. listopadu je označována obecně jako „Den vzpomínek“. „Den válečných veteránů“ je připomínán celosvětově právě 11. listopadu, kdy v 11 hodin roku 1918 zavládl klid zbraní po podepsání příměří mezi Spojenci a Německem ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiegne, což znamenalo de facto konec první světové války. Od listopadu 2001 je tento den připomínán i v České republice jako významný den uctění památky všech obětí válečných konfliktů.

V neděli 10. listopadu 2019 v 11.11 hodin uspořádal spolek Alt Ehrenberg ze Starých Křečan pietní akt „Den válečných veteránů“. Uctění památky padlých bylo zahájeno státní hymnou v podání p. Karla Dvorského na návsi u pomníku starokřečanského rodáka a válečného hrdiny F. A. Bernarda a to za účasti dvou desítek členů vojenských historických spolků.

Jiří Sucharda, ze Svazu c. k. vojenských vysloužilců zemí Koruny české, vzpomenul válečných útrap mužů v posledních dvou století, mužů, jež zemřeli na bojištích, v lazaretech či na následky válečných zranění.

Zmínil, že I. světové války se zúčastnilo celkem na 70 miliónů vojáků, z nichž padlo nebo zemřelo 10 miliónů, což byl každý sedmý voják.  Jen ve Starých Křečanech, Nových Křečanech a Valdeku padlo nebo zemřelo 171 vojáků, v Brtníkách to bylo 36 vojáků, v Panským 9. V nejbližším okolí se pak domů nevrátilo 87 vojáků z Dolních Křečan, 302 z Rumburku a 800 z Varnsdorfu. V obcích zůstaly jen hladové ženy a děti.

Připomenul také ztráty více než 72 milionů lidí způsobené druhou světovou válkou, z nichž bylo 47 milionů civilistů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli v důsledku hladu a nemocí.

Spolek u pomníku zapálil svíce, položil věnce a vojenská stráž za zvuku večerky vystřelila čestnou salvu na rozloučenou.

Přítomní se ještě přesunuli uctít památku padlých k válečnému pomníku v Brtníkách a v Panským.

Motto
Je na nás, živých,
aby oběti padlých a vzpomínky na hrůzy válek vedly nikoli k horšímu,
ale k lepšímu světu. Světu bez válek a klidnému životu v míru.

Libuše Hlinková